Jeden z těch zločinců, kteří viseli na kříži, se mu rouhal: "To jsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás!"
Tu ho ten druhý okřikl: "Ty se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi sám odsouzen ke stejnému trestu. A my jsme odsouzeni spravedlivě, dostáváme zaslouženou odplatu, ale on nic zlého neudělal." A řekl: "Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království."
Ježíš mu odpověděl: "Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji."
Bylo už kolem poledne; tu nastala tma po celé zemi až do tří hodin, protože se zatmělo slunce.
Chrámová opona se roztrhla v půli.
A Ježíš zvolal mocným hlasem: "Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha." Po těch slovech skonal.                                                        Lukáš 23,39-46

Velikonoce jsou svátkem víry
Ježíš jde až na nejzazší mez, odevzdává svůj život do Božích rukou. Zvnějšku to vypadá, že i Bůh jej opustil. V té chvíli je s ním skutečně konec. Přesto ve chvíli bezmoci pronáší: "Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha." Poslední zoufalá akce? Ne. Dělá to, čím byl plný celý jeho život. Padá do rukou svého Otce. Boží náruč byla i pod křížem. Sice to tak nevypadalo, poté, co Ježíš zmizel v hrobu. Bůh dlouho, příliš dlouho byl jakoby mimo hru, po celou dobu mlčel. Pak přece promluvil v den Vzkříšení. Promluvil ústy anděla: „Nebojte se“. Kříž tady nebyl a není nadarmo, jakkoliv se nám zdá, že Bůh mlčí i dnes. Bůh se přiznal ke svému synu, a přiznává se ke všem, kdo jdou cestou kříže, cestou oběti a víry, pokory a služby.

---------------------------------------------------------------

     Téhož dne večer - prvního dne po sobotě - když byli učedníci ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš a postavil se uprostřed nich a řekl: "Pokoj vám."
Když to řekl, ukázal jim ruce a bok. Učedníci se zaradovali, když spatřili Pána.
Ježíš jim znovu řekl: "Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás."                   Jan 20,19-21

Velikonoce jsou svátky otevřených dveří

Pán prošel zavřenými dveřmi naší viny, smrti, osamělosti, s darem smíření, světla a nového života. Dveřmi zabouchnutými strachem a bezmocí vstupuje do našeho života, aby byl s námi. Abychom o tom věděli. Jeho láska a pokoj otevírají srdce i dveře mezi námi. Tam, kde jsme spolu, kde spolu mluvíme, zpíváme, sloužíme, modlíme se, je Ježíš uprostřed nás.

Ježíš se přirovnal ke dveřím. To je pro nás  znamením a vyznáním, že s Ježíšem Kristem můžeme vstoupit do pravého života. Jdeme-li cestou spolu s ním, jdeme cestou plnou nadějných not. Zpíváme si, nebo si jen můžeme vzpomenout na slova písně: Já jsem cesta, pravda i život, tak to Ježíš řek´. Co takový život znamená? Má hloubku a hlavně dobrý cíl. Nekroužíme jen kolem sebe sama, nežijeme ani pouze na povrchu. Pokud vstoupíme dveřmi, kterými je Kristus, navážeme vztah ve svém srdci se svým Pánem. Najdeme pokoj a sami jej poneseme dál. Najdeme pokrm, který opravdu nasytí.
Příchod Kristův mezi učedníky, zavřenými za dveřmi na petlici, to je vzkříšení. I když své dveře zamkneme, Kristus, jako brána k životu, je rozlomí a projde jimi. Až k nám přijde našimi zamčenými dveřmi, jeho pokoj se rozmůže skrze všechny obavy, starosti a bolesti.

-----------------------------------------------------------

ORDINACE NOVÝCH VÝPOMOCNÝCH KAZATELŮ V SENIORÁTU

V neděli 26.3. se v olomouckém kostele sešli bratři a sestry z Moravskoslezského seniorát k ordinaci výpomocných kazatelů. Ke službě Slova a svátostí byli synodním seniorem Danielem Ženatým ordinováni Libuše Palacká (Hodslavice), Simona Kopecká (Opava), Marie Sléhová a Petr Maláč jr. (Šumperk), Otmar Humplík (Český Těšín) a Noemi Batlová (Olomouc). O měsíc dříve byli v Krnově ordinováni M.Waloschek (Ostrava), Jan Dospiva (Orlová), Bedřich a Jiří Markovi (Krnov). „Církev potřebuje ke svému životu různé služby. Zvláštní místo má služba Božím slovem a svátostmi. Je tak nejtěsněji spjata se způsobem, jímž je ve svém lidu přítomen Kristus,“ zahájil ordinaci br. synodní senior Daniel Ženatý. „Církev pověřuje k této službě zvláštním úkolem – ordinací, a jsme rádi, že se tak může dít.“ Slavnost pokračovala modlitbou a čtením Písma, pěvecký sbor zazpíval Žalm 31. Poté byli všichni ordinovaní vyzváni, aby předstoupili před shromáždění. Jeden po druhém řekli, který verš z Bible mají rádi a proč. „Milý bratře a sestro, věříš, že když tě církev povolává k službě slova a svátosti, povolává tě svým duchem sám Bůh, otec Ježíše Krista, v jehož jméno jsi byl pokřtěn?“ Všichni noví výpomocní kazatelé pak poklekli a všichni přítomní ordinovaní na ně vkládali ruce a prosili o seslání Ducha svatého. Slavnost vyvrcholila Večeří Páně.

-------------------------------------------------------------

ROZHOVOR SE ŠTĚPÁNEM HÁJKEM O PŘEDSTAVENÍ TROJÍ PORCE, TROJÍ TREFA.

Představení začínáte kázáním, pokračujete inscenací Oskar a růžová paní, která přímočaře nastoluje otázku života a smrti, končíte koncertem „směšnohrdinského“ ekopunku Zelených koulí – podle jakých měřítek jste program sestavovali?

Základní struktura – kázání, divadlo, kapela – byla od počátku jasná. Pokud jde o divadelní představení, zaujala mě před časem inscenace hradeckého divadla Oskar a růžová paní, podle novely francouzského spisovatele E.E.Schmitta. Oslovil mě text, a toužil jsem po provedení s brněnskými špičkovými herci. To se podařilo, vedle Vladimíra Hausera hraje Ivana Hloužková, což je jedna z našich nejlepších hereček (dvojnásobná držitelka Ceny Alfréda Radoka za nejlepší ženský herecký výkon). Jsem taky rád, že mou nabídku režírovat představení přijala Hanka Mikolášková, umělecká šéfka Městského divadla Zlín. Co se týče kapely, uvažoval jsem i o jiných, ale nakonec se Zelené koule ukázaly jako výborná volba – po představení, které je přece jen dost zatěžkané a řekl bych i citově náročnější, přijde uvolnění a zábava.

Není ale téma hry Oskar a růžová paní o chlapci umírajícím na leukémii v souvislosti s přiznaným křesťanským východiskem přece jen trochu proplánovaný útok na diváka?

Určitá prvoplánovost je daná tím, že původní novela je součástí triptychu, kde autor mapuje tři světová náboženství – židovství, křesťanství a islám. Toto je tedy přiznaně „o křesťanství“.

(Převzato z časopisu Protestant 3/2017)

Velikonoční program:

Zelený čtvrtek 13.4. – 17.00 h. sederová večeře,  židovská rodinná slavnost z Ježíšovy doby s pokrmy, které symbolizovaly vysvobození z Egypta, jak asi vypadala poslední večeře Ježíše s učedníky. Zájemci (dospělí i děti) se pište na listinu nebo hlaste u br.faráře.

Velký pátek 14.4.     – 10.00 h. bohoslužba s VP

    - 11.30 h. výlet do Hranic ke

křížové cestě u kostelíčka, pro dospělé i děti  

Neděle vzkříšení 16.4. – 10.00 h. bohoslužba s VP

Čtvrtek 27.4. – 19.00 h. představení „Trojí porce, trojí trefa“

Výhled na léto:

V pátek 9.6.  - Noc kostelů

17.-21.7.        - příměstský tábor

------------------------------------------------------------------------------------