Neděle 15.11.2020

Modlitba

Tady jsem, Pane, Bože můj a Milosrdný Stvořiteli. Unavil jsem se hledáním východiska, ale kromě nebezpečí, strachu a nejistoty nic nenalézám. Nikdo pomoci nemůže, proto přicházím, k Tobě a klekám u Tvých nohou. Do vůle Tvé se zcela odevzdávám. Nalož se mnou pro Ježíše Krista, jako s tím, kdo se do náruče Tvého milosrdenství pokládá. Hospodine, Panovníku Nebe i Země, Tvému Jménu budiž čest, ne mně. Ty jsi hoden vzít moc, moudrost, sílu a čest, slávu i požehnání. Nikdy Tě neopustím. Nyní se zabydluji v hlubině Tvého Milosrdenství. Místo hradeb, štítů, se kladu do Tvé Všemohoucnosti. Před sebe jako stráž stavím Tvoji Vševědoucnost. Tvé vůli odevzdávám klíče od brány mého srdce a všech mých úmyslů. Odemykej, zamykej; čiň co ráčíš. Před Tvým obličejem stojím takový, jaký jsem, a zbavuji se všeho, i sebe samého. Odevzdávám se Ti celý, plně a bez výhrad. Dělej se mnou, co chceš a co vidíš za dobré. Nebráním se, nic nežádám. Ať se děje Tvá vůle se mnou i skrze mne podle Tvého přání. Jen o jedno Tě prosím: nikdy mne neopouštěj. Amen.

Píseň 159 Tě, Boha, chválíme

S KOMENSKÝM SE UČIT VYTRVALOSTI A VDĚČNOSTI

Koloským 3,15-17

A ve vašem srdci ať vládne pokoj Kristův, k němuž jste byli povoláni v jedno společné tělo. A buďte vděčni. Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství: se vší moudrostí se navzájem učte a napomínejte a s vděčností v srdci oslavujte Boha žalmy, chválami a zpěvem, jak vám dává Duch. Všechno, cokoli mluvíte nebo děláte, čiňte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.

Dnes je to 350 let, kdy zemřel J.A.Komenský. Pojďme se projít v jeho myšlenkových a duchovních stopách, vyprávějí silný příběh s neobyčejně aktuální zvěstí.

Hned na počátku Bible píše o našem počátku, a to z hlediska účelu: byli jsme jako lidé stvořeni k Božímu obrazu a jeho podobě (Gen 1). Jeden katolík, františkán, Richard Rohr říká, že díky tomu naší podstatou není prvotní hřích, ale prvotní požehnání. Bible se tu vyjadřuje lakonicky, nicméně její zvěst je zřetelná: náš počátek je v Bohu a celý život nese na sobě Boží obraz. Tím je určeno naše poslání.

To velice zdůrazňuje J.A.Komenský ve svém díle, zvláště ve Velké didaktice. Stvoření k Božímu obrazu má svůj účel, mj. pedagogický. Jde o to v životě očišťovat tento obraz a vědět, že směřujeme k naplnění, k němuž dojde na věčnosti. Všechno, co jest, jest k něčemu. Nic tu není samo od sebe nebo jen pro sebe. V případě člověka jde o obnovování Božího obrazu v nás, našeho vztahu k Bohu. Celý pozemský život je vlastně přípravou k věčnosti.

Takové zaměření nám sděluje, že v prvé řadě nejde o nás, o mne, o tebe. Narodil jsem se díky Božímu záměru a pro jeho záměr, těžiště života je v Ježíši Kristu, který na sobě uchoval a ještě rozjasnil Boží obraz. Pavel: „Už nežiji sám, žije ve mně Kristus“.

Bible samozřejmě nesmlčuje, že a jak jsme Boží obraz v sobě porušili. Hned příběh prvních lidí o tom vypráví, jak byli pro svou neposlušnost vyhnáni ze zahrady Eden. Jde o obraz hříchu – ten není nic jiného než odpojení z původního svazku s Bohem. K tomu se člověk rozhodnul sám, takovou má moc. A sám na sobě poznává důsledky. Proto podle Komenského člověk potřebuje výchovu. Z celého stvoření jsme jediní, kdo jsme schopni udělat ze sebe konečný cíl své existence, učinit se „samosvojným“, což vidí JAK jako příčinu lidské tragédie, příčinu všech lidských motanin a „jinudostí“. Taková samosvojnost je nepřirozená, nepůvodní a ne-řádná.

O této samosvojnosti Komenský píše v Labyrintu světa, v Hlubině bezpečnosti, v Didaktice. Vychází z toho, že se potřebujeme starat o pevný základ, na kterém stojíme. Přirovnává to ke kolu: Má-li se kolo dobře otáčet, musí být dobře ukotveno ve svém středu (centru). Dokonalé centrum je nehybné, stabilní, bezpečné. Tím je Bůh sám. Všechny problémy člověka jsou důsledkem vymknutí kola ze svého středu. Samosvojný člověk je ten, který se odcizil Božímu řádu věcí a chce být sám svůj, svým pánem a bůžkem. Tím se vzdalujeme Bohu, ale také člověku. Zapomínáme, že z Božích rukou máme život, zapomínáme na vděčnost.

Tady vycházím z Komenského knihy Přemyšlování o dokonalosti křesťanské, ze které vybírám tři rady k tomu, jak budovat vděčné srdce. 

1. rada: Buď vděčný za dostatek

První krokem k tomu, jak mít vděčné srdce je děkovat za to, co dostáváme. Proto nás naši předci vedli k tomu, že než se pustíme do jídla, tak poděkujeme Pánu Bohu. Ano, víme, někdo to vypěstoval, víme, někdo to zpracoval a vyrobil z toho surovinu k vaření, někdo to uvařil. Ale nezapomínáme děkovat Pánu Bohu. A chci vás povzbudit, chraňme ten dobrý zvyk modlitby před jídlem. Při tomto hezkém zvyku se totiž od dětství učíme, jak mít vděčné srdce. Učme se v modlitbách konkrétně děkovat za dary, které přijímáme.  

Komenský k tomu píše: „Zbožný člověk má pamatovat, aby při užívání dobrých darů Pána Boha vždy chválil a z lásky Mu děkoval.“ Zkusme si i dnes připomínat dobré dary, které nám Pán posílá do života. A zkusme za ně čerstvě a s láskou děkovat.

2. rada: Buď připravený na nedostatek

To bylo něco, co mne u Komenského velmi oslovilo. Když mají lidé dostatek, on jim stále připomíná, aby pamatovali, že to není samozřejmost a že může přijít doba, kdy Pán Bůh ve své svrchovanosti dostatek odejme. A pokud už to odňal, tak to není důvod k nevděčnosti, ale důvod, abychom věřili, že Pán Bůh má své cesty, že ví, co dělá a že se o nás postará.

„Při tom všem je dobré pamatovat, že se věci mohou rychle změnit a po dobrých dnech mohou přijít jiné. Jmenovitě v čase hojnosti je dobré myslet na hlad, v čase bohatství na chudobu, v čase pokoje na nepokoj, v čase bezpečí na útěk a migraci, v čase přebývání s přáteli na odloučení a osiření, což se může stát a stává. Tímto udržujeme naši mysl v pokoře a střídmosti a jsme připraveni na těžkosti, pokud by měly přijít.“

A Komenský vysvětluje, že věřící ví, že těžkosti patří do života křesťana a svým čtenářům píše: „Ti, kdo jsou dokonalí ve víře a milují Boha, vědí, že Bůh je Bohem, který má svobodu činit, co chce, a že z Jeho ruky pochází vše, co nás potkává. Uvědomuje si, že jeho život je cesta, která jednou vede tam a jindy tudy a že nic netrvá navěky. Uvědomuje si také, že naše hříchy zasluhují, aby nás Pán Bůh i metličkami svými navštěvoval.“ A dále Komenský intenzivně ukazuje, jak jsou těžkosti nezbytné, aby se náš charakter zušlechťoval. A protože Pán Bůh nás chce ušlechtilé, musíme i v dobré době připravovat naše srdce i na nedostatek a těžkosti. Když je srdce předem připravené, tak je větší šance, že potom obstojí i uprostřed těžkostí.

Bratři a sestry, připravujme své srdce na to, že mohou přijít těžké věci. Nenárokujme si bezproblémový život. To nám pomůže mít vděčné srdce. Vděčné srdce nás činí podobnějším Kristu.

3. rada: Pamatuj, co je nejdůležitější

Dovolte opět citát z Komenského: „Pozemští rodiče ty nejvzácnější dary předají dětem až v dědictví. Přesto pokud jsou děti malé, obdarovávají je drobnostmi, houpacími koňmi, panenkami, ořechy, perníky a dalšími dary, aby měly radost. Stejně Pán Bůh, který svým dětem připravil ty nejvzácnější dary, nám rovněž dává dopřát pozemských pohodlí, jídla, pití, oblečení, peněz, pokoje a bezpečnosti, vztahů s blízkými. Podle toho, jak On uzná za dobré, nám dává hojně darů. Ale je dobré pamatovat, že tyto dary nedává Pán Bůh jen svým synům, ale i své čeledi. Těm, kdo jsou Jeho děti, které chce pro věčnost spasit, těm dává vzácnější dary, jimiž je vnitřní pokoj a radost v Duchu.“

Bratři a sestry, nezapomeňme nikdy, že ta drobná zemská dobra jsou opravdu těmi všedními dary. Ale pokoj s Bohem je nebeský dar. To je to nejdůležitější. Mnohem víc než otevřené a plné obchody před Vánocemi. Za to děkujme a budeme mít vděčné srdce.

Tehdy budeme vděčni za to zásadní - za Pána Ježíše Krista. To bude mít zásadní dopad na náš život.

Přeji sobě i vám, aby takovou vděčností byl naplněný náš život a abychom se stali požehnáním pro mnohé kolem nás. Amen  

Píseň 367 Studně nepřevážená

Modlitba

Otče náš, plní naděje Tě prosíme,
aby koronavirus nerozséval více zkázu
a aby se co nejrychleji zvítězilo nad epidemií.

Prosíme, abys vrátil zdraví nakaženým
a pokoj místům, kam už koronavirus dorazil.

Přijmi ty, kteří zemřeli na následky této choroby
a potěš jejich rodiny.
Podporuj a chraň zdravotníky,
kteří bojují s virem,
inspiruj a žehnej těm,
kteří se usilují zvládnout situaci.

Pane Ježíši, léčiteli duší a těl,
cítíme se bezradní
v této situaci celosvětového ohrožení,
ale důvěřujeme ti!
Uděl nám pokoj a zdraví.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Neboť tvé jest království, i moc i sláva na věky.
Amen.

"SLÁVA, ÚCTA A POŽEHNÁNÍ
NAŠEMU TROJJEDINÉMU BOHU!"

Píseň 494 Ježíši, slávo nejvyšší

Audio nahrávka bohoslužeb zde: https://soundcloud.com/marek-zikmund-721599199/nedele-1511