Milost vám a pokoj od Boha otce našeho i Pána Ježíše Krista.

Sestry a bratři ,milí mládežnici a děti, vážení přátelé vítám vás na dnešním bohoslužebném shromáždění. 

Zpívejme  1. píseň č. 174

Bože, náš Otče, ty jsi odedávna ukazoval svému lidu cestu, která vede k zaslíbené budoucnosti. Děkujeme, že jsme ji mohli rozpoznat i my ve tvém Synu, Ježíši Kristu. On přišel do našeho světa, aby zachránil, co zahynulo, aby shromáždil rozptýlené, pozvedl slabé a utlačované, vykoupil ty, kdo sami sebe uvádějí do otroctví a závislostí. Proto on svůj život ztratil, abychom my jej nalezli. S lítostí vyznáváme, že někdy se nám tento radostný horizont ztrácí z očí. Nejdeme po správné cestě, nedůvěra a pochybnosti nás vzdalují životu s tebou, a tak narušují i naše vztahy s lidmi okolo nás. Doufáme však ve tvé milosrdenství a prosíme o tvé smilování. Přicházej k nám svým Duchem a naplňuj nás jeho dary: živou vírou, činnou láskou, neutuchající nadějí. Pomáhej nám jít po cestě, která je pravdivá a vede k životu. Pomáhej nám hledět do budoucnosti s odvahou a doufáním, že dovedeš své stvoření k plnosti smyslu. Amen

Dnešní čtení písma svatého je z Žalmu 44, verše 2-9
Zpívejme další píseň 243

Text kázání je zapsán v listu Římanům, kapitola 8, verše 28-39

text Ř 8,28–39

Za všechno může Bůh

Správný  většinový Čech v Boha nevěří. Správný většinový Čech se podívá do horoskopu v časopisu a podle něj potvrdí anebo zruší všechny své schůzky. Zítra mi to vyšetření dopadne dobře, protože na mě teta ze Slovenska myslí a pošle mi dobrou energii. Doufám, že jsem si ten kámen pro štěstí nezapomněl (cestou na pohovor). Mně se nic nemůže stát, já mám dobrou karmu. ....Situace, kterých jsem byla svědkem, věty, které jsem skutečně zaslechla. Paradoxně ti samí lidé se vyjádřili i tímto způsobem: Proč Bůh dopouští zlo? Kde je ten váš Bůh, když se děje to a ono (války, vraždy, nemoci, týrání dětí atd.)? Já Boha nepotřebuju, spoléhám se jen a jen na sebe...nebo  Za co mě Pán Bůh tak trestá? 
Je zajímavé, že podobné otázky se kladou jen vůči Bohu a ne vůči karmě, Buddhovi, horoskopům a energiím. Vysvětluji si to jednoduchostí. Je přece snazší důvěřovat neosobním principům ve zjednodušené formě, a když selžou, svalit vinu na něco či někoho jiného.
Podobnému zjednodušování podléhali a podléhají mnohdy i křesťané. Římské křesťany Pavlovy doby nevyjímaje. Proč musíme čelit všemu negativnímu, když jsme součástí Božího lidu? Pavel jmenuje konkrétně „soužení, úzkost nebo pronásledování, hlad, nahota, nebezpečí nebo meč.“ Tomu všemu museli křesťané čelit. U nás si to po roce 89 těžko umíme představit. My čelíme leda předsudkům či ignoraci. Což ovšem neznamená, že nečelíme nemocem, rozpadlým manželstvím a vztahům nebo že by se nám snad vyhnul zločin. Stále zůstává otázka: proč, když jsme Boží děti? Když je Bůh s námi, kdo proti nám!? Pavel na ni nedává odpověď. Minimálně tu, kterou bychom si přáli. Říká: „Víme, že těm, kdo milují Boha, všechno napomáhá k dobrému.“ Čímž Pavel rozhodně nemyslí, že všechno dobře dopadne, když se nám dějí špatné věci. Ale věří, že nade vším vládne Boží plán, ve kterém má Boží lid své místo a cíl, kterým je spása, Boží království, život věčný. Nelze si naivně myslet, že se nás bolest netýká, zvláště když se jí nevyhnul ani Bůh sám. Ježíš v Božím jménu snesl nespravedlnost, pomluvy, předsudky, utrpení i smrt. Tato jeho cesta však skončila vzkříšením, vítězstvím. Tato jeho cesta je uskutečněním Božího plánu, do kterého jsme všichni zahrnuti jako Ježíšovi sourozenci. On je prvorozený vzkříšený a my jeho bratři a sestry. Ano, žijeme své životy, ve kterých nás potkávají nesnáze a utrpení, ale které mají cíl – život u Boha. Bůh nám napomáhá k dobrému tím, že vítězí nad smrtí i nad hříchem, od kterého jsme ospravedlněni  a nemusíme se bát ani lidských soudů , tudíž se zcela logicky Pavel ptá:

Když je Bůh s námi, kdo proti nám!?
 

Čeho bychom se měli bát? Bůh sám snášel zlo a utrpení, sdílí je s námi a nakonec poráží svým způsobem boje – odpuštěním, láskou, vzkříšením. Proto nám nic nemůže ublížit. Že se nám děje zlo, nebo ho dokonce působíme, neznamená, že se jím necháme zničit, protože Bůh nás zničit nenechá. Dává šanci na nový začátek.

Proč? Z lásky.
 

Proč? Z lásky, od které nás nemůže odloučit vůbec nic – „ani smrt ani život, andělé ani démoni, věci přítomné ani budoucí, žádná moc, výšina ani hlubina ani nic jiného v celém stvoření.“ Tuto naději a víru nám nikdo vzít nemůže, ať se děje cokoli. Naději a víru v tuto Boží lásku si nesmíme nechat vzít, byť je složitá, nelogická a paradoxní. Bůh, který nás nezbavuje utrpení, ale dává nám sílu mu čelit, dává sílu k novému začátku a po smrti vzkříšení. Absurdní, ale spolehlivé. I  žalmista z žalmu 44, přestože čelil mnoha nepřátelům, se spoléhal na Boží milosrdenství. Na rozdíl od přesvědčení většinového Čecha  a jeho spoléhání na  horoskopy, konjunkce, energie a vlastní sily, se mohu na Boží otcovskou lásku kdykoli spolehnout. Amen

Modleme se : 
 

Pane Bože, prosíme, prohlubuj a upevňuj naši víru. Působ svým Duchem, ať důvěřujeme tvé milosti navzdory pochybnostem o sobě samých. Vždyť tvá milost je mocnější než cokoli, co se jí staví na odpor. Amen
 

Zpívejme další píseň 604
 

PŘÍMLUVNÁ MODLITBA 
Pane Bože, přicházíme k tobě ve jménu Pána Ježíše Krista a prosíme: Posiluj v nás víru, že u tebe má každý člověk šanci. Ten, kdo tě nezná, ten, kdo v tebe vytrvale věří, i ten, kdo tě bezpočtukrát opustil. Prosíme, naplňuj nás radostí z toho, že jsi Bohem pro všechny lidi. Do každého života chceš vnést naději a lásku. Přimlouváme se za tvou církev. Vybavuj ji svými dary, vírou, láskou a nadějí, tak aby křesťané působili jako šiřitelé smíření a pokoje. Prosíme za schopnost přiznat vinu a za odpuštění vzájemných křivd mezi lidmi, mezi národy, i mezi církvemi. Prosíme za slušnost a toleranci mezi stoupenci různých politických proudů. Prosíme za lidi, kteří žijí uprostřed válečných konfliktů, prosíme za rodiny zabitých, za děti, které nemohou zakusit bezstarostné dětství, za rodiče, kteří nemohou dát svým dětem to, co potřebují. Prosíme za mocné toho světa, za státníky, politiky a soudce, za velitele armád i řadové vojáky. Veď je k moudrému a odpovědnému nakládání s mocí. Tvému slitování předkládáme lidi nemocné, trpící a umírající. Buď jim nablízku v bolestech těla, duše i ducha. Žehnej úsilí lékařů, zdravotních sester a ošetřovatelů. Posiluj všechny, kdo pečují o nemohoucí a těžce nemocné. Buď průvodcem bloudících, zastáncem pronásledovaných, společníkem opuštěných. Přimlouváme se také za své blízké, přátele, za sestry a bratry v tomto sboru. Ochraňuj je od zlého a zachovej je naší lásce. Vyslyš i tuto naši společnou modlitbu: Otče náš... Amen

Zpívejme další píseň 218

Slova poslání jsou ze Žalmu 46, verše 2. a 3.

Slova požehnání
Ať ti Hospodin žehná a ochraňuje tě, ať Hospodin nad tebou rozjasní svou tvář a je na tebe laskavý, ať Hospodin obrátí k tobě svůj obličej a zahrne tě pokojem. Amen

Závěrečná píseň č. 716

[Kázání vedla sestra kurátorka Eva Jehlářová, pozn. admin]