Jdi na obsah Jdi na menu
 


R. Bonnke - Církev má zachraňovat ztracené

30. 4. 2012

Hle, stojím u dveří a tluču. Kdo by uslyšel můj hlas a otevřel dveře, k tomu vejdu a budu s ním večeřet a on se mnou. Zjevení 3:20

Zas a znovu mě oslovuje představa Ježíše stojícího u dveří církve z Laodiceje. Co přesně u těchto dveří dělá? Tluče na ně! Tento obraz z knihy Zjevení není určen bezproblémové filadelfské církvi. Právě naopak: měl rozhýbat vlažné věřící, kteří dělali kompromisy a přehlíželi práci Ducha. Jak má promlouvat k nám? Vidíme, že ačkoliv Laodicejští chybovali, skutečný život od nich nebyl vzdálen na míle daleko. Stačilo jen, aby se otočili a otevřeli dveře: Ježíš tam stál, připraven znovu vstoupit dovnitř. Ježíš je neopustil. Byli to oni, kteří opustili jeho.

Proto bych rád něco vzkázal všem církvím, které ztratily svůj zápal a horlivost pro evangelizaci. Říkám vám, v duchu této biblické pasáže, ve které Kristus tluče na dveře v Laodiceji: skutečný život není daleko. Otevřete dveře, aby se získávání ztracených mohlo opět stát vaší prioritou. Církev Ježíše Krista není výletní loď, ale loď života, která zachraňuje duše. Ti, kdo by se na ní plavili jen pro zábavu, nejsou na této lodi k ničemu potřební. Od kapitána až po kuchaře jsou všechny ruce potřeba na palubě k záchraně ztracených. Církev, která nezachraňuje ztracené, je sama ztracena.