Prubířským kamenem našeho duchovního života je všední den

Dobře řídit sám sebe je předpokladem schopnosti řídit druhé. Jedině to, co jsem si vyzkoušel na sobě a co na sobě úspěšně uplatňuji, mohu věrohodně předávat dál. A i když sami nepracujeme v řídící roli, měli bychom si dokázat uspořádat život a vést sebe samé. Nakládání s časem se projevuje tady a teď.

Plodně a smysluplně uspořádat dnešní den znamená to nejlepší řízení času i sebe. Mark Twain je autorem krásného výroku: „Poskytni každému dni šanci, aby se stal tím nejkrásnějším dnem tvého života.“

Zvládáme-li potíže, kterým musí čelit každý člověk, vede to nejen k prožitkům úspěchu a pocitům štěstím, ale díky těmto zkušenostem rosteme a zrajeme. Stejnou měrou, jakou vytváříme vnější pořádek a dodáváme své práci smysluplnou strukturu, dospíváme i v nitru k žádoucí vyrovnanosti. Pracovní den, v němž jsme dosáhli něčeho dobrého, odvedli jsme dobrou práci, nás vnitřně naplňuje radostí a uspokojením.

Spiritualita či duchovní cesta ztrácejí věrohodnost a stávají se cestou k vlastní sebestřednosti, nepřinášejí-li plody ve všedním dni. Náš duchovní rozvoj se odráží ve způsobu zacházení s lidmi a úkoly, ve způsobu odvádění práce. Bylo by obludné věřit, že dobrá nálada nebo jakkoli se tvářící spiritualita sama o sobě bez dalšího postačí ke zdařilému životu. Prubířským kamenem našeho duchovního života je všední den. Na něm se ukazuje, jak zvládáme své výzvy. Proto má smysl vnímat osvědčené techniky a pomoc…

Podle Angelma Grüna