Víra je jemné mrazení v zádech...
25. 5. 2009
Milí přátelé,
víra je pro život bezpochyby důležitější nežli vědění (Římanům 4,13-25). Víra zve, volá do budoucna, znamená dobrodružství, odvahu, touhu po něčem, co není a mohlo by být. Vědění oproti tomu znamená přesná pravidla, zákonitosti, své jisté. Vědění ve víře znamená, že příběh skončil, už jsme doma. Ale tak daleko zatím nejsme. Když Pavel hovoří o zákonu, má na mysli jakési upadlé vlastnictví pravdy - vědění, které přestává být vztahem a stává se mrtvým majetnictvím. Zákon se Božímu lidu změnil v zákopovou válku. Zahrabali se v pozicích, pak se opevnili, obestavěli zdí, vykopali příkop. Zapomněli, že jsou na cestě. To se může stát i křesťanům. Dědicové nejsou ti, kteří převzali archiv, konfese, folklor. Nýbrž ti, kteří převzali štafetu víry! Jdou jako Abraham vpřed do neznáma.
V nebi nebude třeba věřit. Už budeme vědět. Někteří se tak přesto chovají už tady na zemi. Trčí v pozicích, nemají sbaleno na cestu, nic nechtějí měnit. Dědictví víry je jim odňato. Dostane je ten, kdo přesně neví, kde bude zítra Boží lid nocovat, ale věří, že se Pán Bůh postará. Víra je jemné mrazení v zádech, že to dobře nedopadne. Přesto jdete dál, protože to, co vás táhne, je silnější než strach!
Pane, tvé zaslíbení je víc než vše, čeho jsem dosáhl. Děkuji. Drž mne za ruku, až půjdu do neznáma. Amen.
Autorem tohoto zamyšlení je Michal Kitta, farář FS ČCE v Hronově.
víra je pro život bezpochyby důležitější nežli vědění (Římanům 4,13-25). Víra zve, volá do budoucna, znamená dobrodružství, odvahu, touhu po něčem, co není a mohlo by být. Vědění oproti tomu znamená přesná pravidla, zákonitosti, své jisté. Vědění ve víře znamená, že příběh skončil, už jsme doma. Ale tak daleko zatím nejsme. Když Pavel hovoří o zákonu, má na mysli jakési upadlé vlastnictví pravdy - vědění, které přestává být vztahem a stává se mrtvým majetnictvím. Zákon se Božímu lidu změnil v zákopovou válku. Zahrabali se v pozicích, pak se opevnili, obestavěli zdí, vykopali příkop. Zapomněli, že jsou na cestě. To se může stát i křesťanům. Dědicové nejsou ti, kteří převzali archiv, konfese, folklor. Nýbrž ti, kteří převzali štafetu víry! Jdou jako Abraham vpřed do neznáma.
V nebi nebude třeba věřit. Už budeme vědět. Někteří se tak přesto chovají už tady na zemi. Trčí v pozicích, nemají sbaleno na cestu, nic nechtějí měnit. Dědictví víry je jim odňato. Dostane je ten, kdo přesně neví, kde bude zítra Boží lid nocovat, ale věří, že se Pán Bůh postará. Víra je jemné mrazení v zádech, že to dobře nedopadne. Přesto jdete dál, protože to, co vás táhne, je silnější než strach!
Pane, tvé zaslíbení je víc než vše, čeho jsem dosáhl. Děkuji. Drž mne za ruku, až půjdu do neznáma. Amen.
Autorem tohoto zamyšlení je Michal Kitta, farář FS ČCE v Hronově.