Pamatuj člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš!
Pomíjivost, ano, to znamená popel! Pomíjivost naši, ne pomíjivost druhých. Naši, mou! Mluví se o mém zániku, když mě kněz na počátku postu dělá znamení kříže na čelo popelem z kdysi svěže zelených ratolestí od loňské Květné neděle.
Všechno se změní v popel. Můj dům, můj oděv, nářadí a peníze; les, pole i louka. Pes, který mne provází, i zvíře ve stáji. Ruka, kterou píšu, i čtoucí oko a celé mé tělo. Lidé, které jsem miloval, lidé, které jsem nenáviděl, i lidé, kterých jsem se bál. Co se mi na zemi zdálo velikým, malým, opovrhovaným, všechno se změní v popel, všechno...

(Romano Guardini, O posvátných znameních, str. 28)