Čtěte dopis Marka Zikmunda zaslaný farním sborům našeho seniorátu v souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem
Farním sborům Moravskoslezského seniorátu
Milí přátelé, sestry a bratři,
prožíváme období, které se vymyká našim dosavadním zkušenostem. Naše země zavedla nouzový stav, z Evropy se stalo epicentrum pandemie viru, který se lavinovitě šíří a napadá zdraví všech skupin obyvatel. Bezprostředně jsou ohrožení spíše lidé vyššího věku, se sníženou imunitou a respiračními onemocněními, psychologický dopad to má na nás všechny. Přijatá opatření omezují shromažďování lidí, jsou odvolávány schůzky a různé programy, radikálně se mění plány. Najednou jsme nuceni dělat řadu věcí jinak, než normálně, a nevíme, kdy to všechno skončí. To, že nevíme, nás možná svazuje ještě víc, než samotné regulace.
Je na místě být opatrný a respektovat závazné pokyny. Tím, že omezíme cestování a sdružování do větší společnosti, chráníme druhé, nejen sami sebe. Zároveň při tom zvažujme únosnou míru. Omezení počtu osob při jedné akci neznamená, že musíme všechno rušit. Pokud se tak ve svých sborech domluvíte, pravidelný týdenní program může probíhat jako obvykle, snad s výjimkou nedělních bohoslužeb, kde bývá návštěvnost vyšší. Ale i to je věc dohody. Osobní setkání při různých příležitostech může povzbudit a nabídnout prostor ke společným modlitbám, které potřebuje celá země. V každém případě buďme ohleduplní jak vůči těm, kdo raději zůstanou doma, tak i těm, kdo mají touhu po společenství.
Dotýkáme se něčeho neznámého. V životě víry je to podobné, nevíme, co všechno s námi Pán Bůh zamýšlí a kam nás chce dovést. Různé překážky znesnadňují naši cestu a matou při rozhodování. Nutí nás ke zbystření všech smyslů, k rozlišování dobrého od zla, potřebného od braku, pravdivého od lži. A také k hledání Boží vůle, k prožívání Boží přítomnosti, kterou můžeme zažít zase jinak a nově „na poušti“, kdy jsme zbaveni běžných opor a jistot. Nevíme, zda tato státem vyhlášená „postní doba“ bude trvat čtyřicet dnů, ale víme, že nás vzkříšený Pán posiluje při opouštění všeho zbytného a „že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha“ (Římanům 8,28).
Přeji vám pokoj a dobrou mysl,
Marek Zikmund, senior